Beskydy a dovolená bez sítě (Morava, Bílé Karpaty)

Naše přání se splnilo a my si užili dovolenou dál od lidí, civilizace, mezi lesy a bez internetu. Chalupa je až pro 10 lidí. V její blízkosti jsou jen 2 další chaloupky, ale jsou dost daleko, aby Vás nikdo nerušil. Okolo chalupy je les, což je naprosto dokonalé. Rána jsou tu nádherná a vy slyšíte jen zvuky ptáků a jiných živočichů z lesa.

Zde je odkaz na chaloupku: https://www.cs-chalupy.cz/chalupa-pod-sedlem-mala-bystrice-beskydy.3M-100.html

Pokud se sem snad vydáte, musím Vás upozornit na stavení pod chalupou, kde mají majitelé fenku křížence s belgickým ovčákem, která zde hlídá dům a většinu času běhá na volno. Párkrát to nevydržela a navštívila nás, ale je velmi přítulná a s naším parťákem se skamarádili. Majitelé jsou starší lidé, ale poslouchá je dobře a občas jí zavírají do kotce, byla s nimi skvělá domluva.

Pozemek u chaloupky je neoplocený, ale náš parťák se velmi rychle naučil, kam může a kam ne a hlavní cestu jsme zatarasili autem. Taky počítejte, že je tu velké množství vos, na které si za chvíli zvyknete a stačí jim říct hale jdi, nepleť se mi tu. Náš psí parťák pochopil první den, že chytat se je nevyplácí. A další dny už je taky neřešil, snad jen, když mu chtěli ukrást žvanec, přišel si pro mě s výrazem paničko pomoc vosa. Pokud máte psa lovce vos, tak doporučuji si vzít s sebou léky na alergii a skvělé je to namazat Entero Zoo gelem nebo Zelením jílem a hlídat jídlo, aby jí snad nesnědl. Oba produkty najdete v naší lékárničce.

První den jsme se rozhodli prozkoumat okolí a vyplatilo se. Vydali jsme se k Cabskému jezírku. Paní z vedlejšího domku nám vyprávěla, že dříve bylo více čisté a chodili se tam koupat. Bylo i tak krásné. A nás přitáhl les hned za jezerem a naše houbařská horečka mohla začít.

Už po cestě jsme našli praváka alias Hřiba smrkového. Ty máme nejraději, jsou krásné a taky dost chutné. Po chvíli to nebylo hledání, ale sbírání. Byli jsme, jak malé děti a běhali po lese a rozplývali se nad každým hřibem. A tady Vám přináším pár fotografií z lesa.

Tarvosek si to taky užíval, nosíme mu míček a házíme po lese. Často chodí v lese na volno, taky to pečlivě a stále trénujeme. Stále však sledujeme okolí a učíme ho přivolání nebo se držet u nás. Máme s mužem takovou dohodu, na vodítku ho mám já a na volno se drží muže.

Byl to skvělý den, krásná procházka a příroda k nám byla navíc štědrá.

Součástí chalupy je i krásné sezení venku, kde jsme trávili skoro každý večer u ohníčku.

Den. 2 První výlet Horní Bečva. Náš cíl byl nejdříve vydat se na Pustevny, ale byla to utopie. Proudy lidí a aut. A tak jsme našli kousek jinou cestu. Jen tak jsem zabodla prst do mapy a netušila jsem, jak krásná cesta to bude. Někdy se vyplatí prostě jen tak někde zastavit a jít bez cíle. Auto jsme zaparkovali na parkovišti Mečůvka. Odkud se vydáváme, jak jinak než v Beskydech do kopce po zelené. Občas sejdeme z cesty do lesa, protože nám to nedalo a prostě zase ty houby.

Cesta vede k oblíbenému místu, kde je rozcestník i hotel Martiňák podle Michala Martiňáka, který zde v 60 letech 19 století zbudoval hostinec. Můžete se tu občerstvit, ale moc to nedoporučuji, jsou tu velké fronty na jídlo, je to přeci jen oblíbené místo i cyklistů a v zimě běžkařů. Najdete zde partizánský pomník. Jsou tu nádherné lesy a příroda. Nás tu chytla zase houbová horečka, a tak se couráme ještě po lesích a pak jdeme zpátky na cestu a opět kolem rozcestí u Martiňáka zpět. Je tu opravdu hodně cest jen si vybrat dle Vašich možností. Odtud můžete také dojít na Pustevny.

snad Vám půjde trasa otevřít: https://mapy.cz/s/jotefetuse

3 den Rožnov pod Radhoštěm, Valašské přírodní muzeum

Ráno jsme si trochu přispali a jelikož je počasí nejisté, vydáváme se do Rožnova pod Radhoštěm do Valašského muzea v přírodě. My jsme to už jednou byli a prošli jsme jen jeden okruh. Psi jsem můžou na vodítku, což je skvělé. Na obrázku je pes i s košíkem, který jsme si nevzali, ale nikdo nám nic neřekl a žádného psa s košíkem jsme nepotkali. Celkem jsou zde 3 okruhy, ale všechny by pro našeho psího parťáka byli asi moc zdlouhavé, protože si vše důkladně prohlížíme. Tentokrát jsme dali okruh Valašská dědina. Poslední okruh Mlýnská dolina jsme si nechali, až se zde zase třeba objevíme.

Každopádně návštěvu tohoto muzea určitě doporučuji, je to krásné a na člověka tady opravdu dýchne, jak lidi zde žili. Uvědomíte si zde, jak dnes žijeme, jak plýtváme a jsem zrychlený. Neumíme si představit, že bychom třeba vyráběli chléb více jak den a podílela se na jeho výrobě celá rodina. Dnes jdeme do obchodu a šáhneme do regálu, když to nesníme, zahodíme to koše. Pravdou je, že kvalita potravin je také jinde.

5.den jen za chalupu Mala Bystřice

Den pátý se vydáváme opět kolem chalupy, protože každý den vlézt do auta a někam hodinu jet je docela náročné. Ta naše houbová horečka vzala za své a nasbírali jsme našich rekordních 106 pravých hřibů. No měli jsme pak, co dělat vše očistit, nakrájet a usušit. Museli jsme i tentokrát zamrazovat. Nemáme to vše pro sebe, ale rozdali jsme většinu rodině.

6. den výšlap na Velký Javorník

Dnes jsem se rozhodli konečně vyšlápnout nějaký pěkný kopec. Vybrala jsem Velký Javorník (918 m), kde je rozhledna. Byla to perfektní volba. Zaparkovali jsme pod kopcem a nejdříve se vydali na modrou, která směřuje na červenou. A po ní rovnou nahoru. Nahoře nás čeká hned několik odměn, jedna je v podobě krásné rozhledny.

Tady jsme se nasmáli. Dohadovali jsme se, zda Tarvos půjde nahoru a měli ho na volno. Poprvé se nám stalo, že jsme nedávali ani jeden pozor a ztratili jsme psa. Volali a hledali, když jsem slyšela zvuk drápků, jak jde po dřevě. Kouknu na rozhlednu a on na náš čumí z jednoho z pater. Takže bylo rozhodnuto. Vyřešil to naše dohadování za nás :).

Výhled je tu úžasný a my měli štěstí na počasí. Kousek od rozhledny je občerstvení, kde je jednak úžasný výhled, ale mají zde výborného nakládaného hermelína a točené pivo.

Chvíli si zde užíváme sluníčko a výhled a poté se vydáváme po druhé cestě, zelené hned pod hospůdkou. Nejdeme po ní celou dobu, musíme se dostat k autu pod kopcem, ale využíváme i šrafovaných cest na mapě.

Odkaz na mapku: https://mapy.cz/s/cavalosolu

Po cestě domů jsme ještě navštívili Rožnovský pivovar, kde mají nejen dobré pivo, ale vyrábějí zde pralinky, a tak si dáváme další odměnu. Na dovolené je třeba se trochu rozmazlovat, nic neřešit a užívat si.

7.den výlet na Slovensko - Čachtický hrad, hrad Beckov

Můj muž si přál navštívit Čachtický hrad a jelikož jsme kousek od Slovenska a hrad je kousek od hranic, tak jsme se dohodli, že tenhle sen prostě je načase splnit. Cesta nám trvala 2 hodiny. Nezapomeňte si vzít pas pro psa, pokud snad budete mít podobný nápad. Zřícenina hradu je moc pěkná asi jedna z nejhezčích, co jsem viděla. Pes na zříceninu může na vodítku.

Měli jsme zde trochu problém s jídlem, protože restaurace, co mají ucházející hodnocení jsou plné, zejména zahrádky, dovnitř se nám nechce kvůli psovi, rouškám... A tak po cestě na hrad Beckov jsme navštívili Kolibu Salaš. Já se nebudu více rozepisovat, ale doporučuji tam nejezdit. Shrnu to, že jídlo za ty šílený peníze, bylo ostudné. Hrad Beckov jsme si vyfotili jen zvenku, opravdu nám bylo proti srsti mít roušku na zřícenině a vydat za vstupné 4,5 euro za osobu. Navíc nás už tlačil čas.

Po cestě domů ještě na Slovensku se nám porouchalo auto, ale nějak jsme si zachovali klid. Naštěstí po dohodě se servisem jsme na nouzový stav dojeli, až do chalupy. Řekli jsme si, že řešení necháme na ráno.

8.den Porouchané auto, servis

Auto nám trochu zkomplikovalo dovolenou, ale důležité je si zachovat pohodu. Hlavně, že jsme v přírodě. Tentokrát byla sranda se situací bez internetu. Lezla jsem pomalu po střeše, abych chytla signál a mohla najít telefonní čísla na servis. Opisovala jsem je na papír a nosila muži, který venku telefonoval, protože tam byl asi nejlepší signál. Docela jsme se zasmáli celé situaci. Nakonec se nám podařilo servis dohledat. Vyvenčili jsme Tarvoska v okolí a vyjeli směr Vsetín. Kde jsme se dohodli na opravě a vydali se pak do Vsetína na oběd. Konečně jsme narazili na úžasnou restauraci, kde jídlo bylo opravdu vynikající. Je to restaurace na náměstí u Tří Slunečnic.

Tento den jsme se motali jen v blízkosti Vsetína a chalupy, abychom vyvenčili Tarvoska, ale na větší výlet jsme už nestíhali vyrazit.

9. den přehrada Bystřička, opravené auto

Další ráno muž odvezl auto do servisu na dohodnutou opravdu. Autoservis Maxx ve Vsetíně byl super volba a parta nám tam moc pomohla, a ještě nám v době opravy půjčili náhradní vůz. Tak jsme si dojeli alespoň k vodní nádrži Bystřička, kde jsme byli minulý rok, ale mě se to místo moc líbí. Až půjdete po přehradě na druhou stranu, určitě se koukněte dolů. Plavou tam opravdu velké ryby různých druhů. Já z toho byla naprosto nadšená. Vydali jsme se na menší turu, ale ani Vám asi cestu nebudu popisovat, protože v půlce jsme to museli otočit, jelikož nám volali ze servisu, že si máme vyzvednout auto.

Měli jsme velkou radost, že se nám vrátilo naše autíčko a mohli jsme, tak pokračovat v naší cestě.

10.den Jsme si dali do těla, výšlap Pustevny.

Dohodli jsme se, že přes množství lidí chceme vidět Pustevny a že se pokusíme najít cestu, kde s námi půjde, co nejméně lidí. Tak jsme si vybrali cestu ze strany Trojanovice, zaparkovali v přeplněném parkovišti Ráztoka. Naštěstí většina lidí mířila na lanovku. My jsme si vybrali asi nejhorší cestu nahoru, prostě co nejvíce do kopce. Jedině tam víme, že s námi nepůjde tolik lidí. A opět to byla správná volba. Chvíli jsme šli úplně sami, což se nám zdálo nemožné. Pár lidí šlo před námi a za námi. Cesta nahoru vede po modré. Nahoře si dáváme protein v podobě piva :), jak jinak než Radegast. Tarvoska dostává odměnu sušené masíčko Šmakovo. Pochválili jsme se a vydali se na Pustevny. Jsou to opravdu nádherné stavby. Tarvoska si tu fotím a za sebou slyším slova, koukej na toho psa, to je fešák, ty jo ten je... Stále si musím zvykat, jaká modelka to občas je.

Bylo zde hodně lidí, ale dalo se to zvládnout psychicky i fyzicky. Neumím si však představit, jak to tu vypadalo v hlavní sezóně.

Pokračovali jsme k soše slovanského boha Radegastu/ Radhošť. I když to byl Bůh slunce, hojnosti, vítězství na některé lidi sympaticky působit nemusí. Taky se říká, že k němu nosili lidi obětinu, aby se jim dařilo. Říká se, že právě zde je zvláštní energie pro někoho negativní a pro někoho naopak. Doporučuje se však Radegasta nedráždit a nechat mu zde třeba kamínek, poděkovat. Údajně je celá hora protkaná jeskyněmi a chodbami a měl by zde být i chrám. Je tu hodně tajemství o této hoře. My jsme nedošli na vrchol, i když to byl už kousek, ale nějak na nás tady už bylo moc lidí, a tak jsme stočili cestu dolů po zelené. Byl to skvělý výběr. Šli jsme tu sami, a tak si Tarvosek mohl běhat a my jsme tu obdivovali přírodu. Měli jsme pocit, že nás někdo posunul v čase. Kousek pak vede po silnici, kde je třeba dávat pozor na lidi na koloběžkách.

Na konci cesty dostala práci i naše lékárnička Tarvose. Potkali jsme se zde fenku s poraněnou packou, a tak můj muž se hned všeho ujal a packu fence vyčistil Betadinkou a zastříkal stříbrem Alfasilver. Majitelé se nestačili divit a fenka mohla pokračovat v cestě. Jak píši lékárničku Tarvose nemusíte vždy potřebovat vy, ale můžete pomoci i někomu na cestě jako my.

Odkaz na naší trasu: https://mapy.cz/s/bolofesada

11. den touláme se kolem chalupy
Předposlední den naší dovolené dáváme okruh kolem chalupy, který muž vytipoval jako zajímavý výlet. Byl skvělý, až nakonec, kdy jsme museli kus šlapat po silnici.

Poslední den jsme se rozhodli ještě vyrazit do Rožnova pod Radhoštěm, kde jsme si nakoupili domů pár drobností frgál, třezalkový sirup, pampeliškový sirup, klobásy, korbáčky a velmi mě potěšil propolis, který mám hlavně pro Tarvoska.

Děkuji Beskydy, děkuji za dovolenou, kterou jsme si moc užili a pokud nevíte, kam vyrazit, tak Beskydy doporučuji všema deseti. Věřím, že Beskydy ještě někdy navštívíme.

Markéta a její smečka